Jdi na obsah Jdi na menu

Německá doga/Great Dane

 

NAŠE CHOVNÉ FENY:

 

  deb-na-logo.jpg  

 

                            Double Love/Debinka                                

 

 

1794557_1418984608342083_446909411_n.jpg 

FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
SECRETARIAT GENERAL: 13, Place Albert I, 6530 THUIN (Belgique)
F.C.I. - Standard Nr.235 / 10.04.2002 / D

 

 

 

 

ZEMĚ PŮVODU :

 

 

 

 

 

 

 

 

Německo

 

 

 

 

 

DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU :

 

13.03.2001

 

 

 

 

POUŽITÍ:

 

 

Společenský, strážní pes a pes pro ochranu

 

 

KLASIFIKACE F.C.I. :

 

 

Skupina 2 - pinčové, knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
Sekce 2.1 - Molossové, dogovití psi
Bez zkoušek z výkonu

 

 

KRÁTKÝ PŘEHLED HISTORIE :

 

 

za předchůdce dnešních německých dog jsou považováni staří býkohryzové stejně jako psi používaní ke štvaní zvěře a k lovu na divočáky. Svojí konstitucí tvoří střed mezi silným mastifem anglického typu a rychlým obratným chrtem. Označení doga nejprve patřilo velkým, silným psům, kteří zpočátku nemuseli patřit k žádnému určitému plemeni. Názvy jako ulmská doga, anglická doga, dánská doga, pes na štvaní, pes na divočáky a velká doga později označovaly podle barvy a velikosti různé typy těchto psů. V roce 1878 se v Berlíně rozhodl sedmičlenný výbor nadšených chovatelů a rozhodčích pod předsednictvím Dr. Bodinuse zahrnout všechny výše uvedené variety pod název "německá doga". Tím byl položen základní kámen samostatného německého plemene psů. V roce 1880 byl při příležitosti výstavy v Berlíně sestaven první standard dogy, který od roku 1888 spravuje "Deutscher Doggen - Club 1888 e.V", a který byl během let opakovaně upravován. Jeho dnešní forma odpovídá požadavkům F.C.I.

 

 

CELKOVÝ VZHLED:

 

 

německá doga spojuje ve svém ušlechtilém zjevu velikost, sílu a harmonickou stavbu těla s hrdostí, sílou a elegancí. Díky substanci, spojené s ušlechtilostí, harmonií vzhledu, dokonalým proporcím jednotlivých linií a především díky mimořádně výrazné hlavě, působí doga na pozorovatele jako ušlechtilá socha. Doga je Apollem mezi psy.

 

 

DŮLEŽITÉ PROPORCE:

 

 

stavba těla je téměř kvadratická; to platí obzvláště u psů. Délka trupu (vrchol hrudní kosti až vrchol sedací kosti) by neměla u psů přesahovat kohoutkovou výšku o více než 5 %, u fen by ji neměla přesahovat o více než 10 %.

 

 

CHOVÁNÍ / POVAHA:

 

přátelská, milá a svému majiteli velmi příchylná, obzvláště k dětem; vůči cizím zdrženlivá. Žádoucí je sebevědomý, neohrožený, lehce ovladatelný, učenlivý společenský a rodinný pes s vysokým prahem vzrušivosti, bez projevů agresivního chování.

 

HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: v souladu s celkovým vzhledem, dlouhá, štíhlá, výrazná, markantní, dobře řezaná (zvláště partie pod očima); nadočnicové oblouky dobře vyvinuté, aniž by však vystupovaly. Vzdálenost špičky nosu od stopu a stopu od slabě vyjádřeného týlního hrbolu by měla být pokud možno shodná. Horní linie tlamy a mozkovny by měly probíhat paralelně. Při pohledu zepředu musí hlava vypadat štíhle, přičemž hřbet nosu by měl být pokud možno široký a lícní svaly by měly být pouze lehce naznačeny, v žádném případě nemají zřetelně vystupovat.
Stop: Zřetelně vyznačen
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba:
dobře vyvinutá, spíše široká než kulatá, s velkými nosními otvory. Nosní houba musí být černá s výjimkou černobíle skvrnitých dog. U nich je černá nosní houba žádoucí a toleruje se černě skvrnitá nebo masově zbarvená nosní houba. U modrých psů je nosní houba antracitově zbarvená (zesvětlená černá).
Tlama:
by měla být hluboká a pokud možno pravoúhlá. Koutky tlamy dobře znatelné. Tmavě pigmentované pysky. U černobíle skvrnitých dog se tolerují pysky s neúplnou pigmentací nebo pysky masově zbarvené.
Čelisti / zuby :
dobře vyvinuté široké čelisti. Silný, zdravý a úplný nůžkový skus (42 zubů podle běžného zubního vzorce).
Oči:
středně velké, s živým, chytrým a přátelským výrazem. Pokud možno tmavé, mandlového tvaru s dobře přiléhajícími víčky. U modrých dog jsou přípustné poněkud světlejší oči. U černobíle skvrnitých dog se tolerují světlé oči nebo oči různých barev.
Uši:
Přirozeně visící, vysoko nasazené, středně velké, přední okraj přiléhá k líci.
KRK:

 

dlouhý, suchý, svalnatý. Dobře vyvinutý v nasazení, k hlavě se lehce zužuje, linie šíje je lehce klenutá. Krk je nesen vzpřímeně, přitom je poněkud skloněn kupředu.

 

TĚLO
Kohoutek:
nejvyšší bod silného těla. Je tvořen hřebeny lopatek, které přesahují trny obratlů.
Hřbet:
krátký a pevný, jeho téměř rovná linie nepatrně klesá směrem dozadu.
Bedra:
lehce klenutá, široká, silně osvalená.
Záď:
široká, silně osvalená, od křížové kosti směrem k nasazení ocasu mírně klesá a plynule přechází v nasazení ocasu.
Hrudní koš:
dosahuje až k loktům. Dobře klenutá žebra sahají daleko dozadu. Hruď dobré šířky s vyjádřeným předhrudím.
Spodní linie a břicho:
břicho směrem dozadu dobře vtažené, s dolní linií hrudního koše tvoří pěkný plynulý oblouk.
OCAS:

 

dosahuje až k hleznu. Nasazený vysoko a široce, ke špičce se stejnoměrně zužuje. V klidu visí v přirozeném oblouku, při vzrušení nebo v běhu nesen lehce jako šavle, ne však příliš nad linií hřbetu. Kartáč na ocase je nežádoucí.

 

KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINA :
Plece:
silně osvalené. Lopatka je dlouhá a šikmo uložená, s nadloktím svírá úhel zhruba 100 až 110 stupňů.
Nadloktí:
silné a svalnaté, dobře přiléhající; mělo by být poněkud delší než lopatka.
Loket:
nevytáčí se ven ani dovnitř.
Předloktí:
silné, svalnaté, při pohledu ze strany i zepředu naprosto rovné.
Zápěstí:
silné, stabilní, od struktury předloktí se odlišuje pouze nepatrně.
Nadprstí:
silné, při pohledu zepředu rovné, při pohledu ze strany směřuje pouze nepatrně kupředu.
Tlapy:
okrouhlé, vysoko klenuté a s dobře uzavřenými prsty (kočičí tlapa). Drápy krátké, silné, co nejtmavší.
PÁNEVNÍ KONČETINA:
celá kostra pánevní končetiny je pokryta silnými svaly, záď, kyčel a stehno jsou široké a oblé. Silné, dobře osvalené pánevní končetiny stojí při pohledu zezadu paralelně s hrudními končetinami.
Stehno:
dlouhé, široké, velmi svalnaté.
Koleno:
silné, stojící téměř svisle pod kyčelním kloubem.
Bérce:
dlouhé, zhruba stejné délky jako stehno, dobře osvalené.
Hlezno:
silné, stabilní, nesměřuje ani dovnitř, ani ven.
Nadprstí:
krátké, silné, stojící téměř kolmo k podložce.
Tlapy:

 

okrouhlé, vysoko klenuté a s dobře uzavřenými prsty (kočičí tlapa). Drápy krátké, silné, co nejtmavší.

 

KROK:
harmonický, pružný, prostorný, lehce pérovaný, končetiny se musí při pohledu zezadu pohybovat paralelně.
KŮŽE:
těsně přiléhající, u jednobarevných dog dobře pigmentovaná. U černobíle skvrnitých dog odpovídá rozložení pigmentu rozložení skvrn.
OSRSTĚNÍ-SRST:
velmi krátká a hustá, hladce přiléhající, lesklá.
BARVY:
německá doga se chová ve třech samostatných varietách: žlutá a žíhaná, skvrnitá a černá, modrá.
Žlutá:
světle až sytě zlatožlutá, žádoucí je černá maska. Nežádoucí jsou malé bílé odznaky na hrudi a prstech.
Žíhaná:
základní barva od světle až po sytou zlatožlutou s černým, co nejrovnoměrnějším a zřetelně vyznačeným žíháním, probíhajícím ve směru žeber; žádoucí je černá maska. Nežádoucí jsou malé bílé odznaky na hrudi a prstech.
Černobíle skvrnitá (tzv.tygrovaná doga):
základní barva čistě bílá, pokud možno bez všech odstínů, s lakově černými skvrnami, které mají být rozloženy pravidelně po celém těle; jsou nestejné velikosti i tvaru. Nežádoucí jsou šedé nebo nahnědlé skvrny nebo jejich části.
Černá:
lakově černá, bílé odznaky jsou přípustné. K nim patří i plášťové dogy, u nichž černá pokrývá tělo jako plášť, a tlama, krk, hruď, břicho, končetiny a špička ocasu mohou být bílé, a dogy s bílou základní barvou a velkými černými plotnami (plotnové zbarvení).
Modrá:
čistě ocelově šedá, bílé znaky na hrudi a tlapách jsou přípustné.
VELIKOST:

 

Kohoutková výška: psi nejméně 80 cm feny nejméně 72 cm

 

CHYBY:
každá odchylka od uvedených bodů by se měla posuzovat jako vada, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru se stupněm odchylky. To platí především pro následující odchylky :
Celkový vzhled:
chybějící nebo nedostatečně vyjádřený pohlavní výraz, chybějící harmonie, přílišná lehkost, přílišná těžkopádnost.
Povaha:
chybějící sebevědomí, nervozita, nízký práh vzrušivosti
Hlava:
linie hlavy neprobíhající paralelně, jablkovitá hlava, klínovitá hlava, příliš málo vyjádřený stop, silně vyjádřené lícní svaly.
Tlama:
špičatá, chybějící pysky, příliš volně visící pysky (letmé pysky). Hřbet nosu konkávní (sedlovitý), konvexní (klabonos jako u ovce) nebo spadající (orlí nos).
Čelisti / zuby:
všechny odchylky od kompletního chrupu (toleruje se pouze chybění zubů P1 v dolní čelisti); nepravidelné postavení jednotlivých řezáků, dokud je zachována většina zámku skusu; příliš malé zuby.
Oči:
volná víčka, příliš červené spojivky; světlé, bodavé, jantarově žluté oči; u jednobarevných dog vodnaté oči nebo oči různých barev. Oči uložené příliš daleko od sebe nebo "šikmé" oči. Vystupující nebo příliš hluboko uložené oči.
Uši:
nasazené příliš vysoko nebo příliš nízko, odstávající do stran nebo ploše přiléhající.
Krk:
krátký, tlustý krk, jelení šíje, příliš mnoho volné kůže na hrdle nebo lalok.
Hřbet:
spadající hřbet, kapří hřbet, příliš dlouhý hřbet, směrem dozadu stoupající hřbetní linie.
Záď:
silně spadající nebo vodorovně uložená.
Ocas:
příliš silný, příliš dlouhý nebo příliš krátký, příliš nízko nasazený, nesený příliš vysoko nad hřbetní linií, ve tvaru háku nebo nesený stočený do kroužku či vychýlený ke straně. Potlučený, na konci zesílený nebo kupírovaný ocas.
Hrudní koš:
plochá žebra nebo sudovitě klenutá žebra, chybějící šířka nebo hloubka hrudníku, příliš vystupující hrudní kost.
Spodní linie:
příliš málo vtažená linie břicha; nedostatečně zatažené mléčné žlázy.
Hrudní končetina:
nedostatečné úhlení. Lehké kosti, slabé osvalení. Postoj jiný než zcela svislý.
Plece:
volné, příliš těžké. Strmě uložený list lopatky.
Lokty:
volné, vbočené nebo vybočené.
Předloktí:
zahnuté. Zesílení nad zápěstním kloubem.
Zápěstí:
naběhlé. Podstatně ustupující nebo přesahující.
Nadprstí hrudní končetiny :
postavené příliš šikmo nebo příliš strmě.
Pánevní končetina:
příliš otevřené nebo příliš uzavřené úhlení. Kravský postoj, příliš úzký nebo sudovitý postoj.
Hlezno:
naběhlé, nestabilní.
Tlapy:
ploché, dlouhé, rozevřené. Paspárky.
Krok:
příliš málo prostorný, vázaná akce, častý nebo stálý mimochod, nedostatečná souhra v akci hrudních a pánevních končetin.
Srst:
patrová srst, tupá srst.
Barvy:

 

Žlutá: žlutošedá, žlutomodrá, plavě žlutá nebo špinavě žlutá barva.
Žíhaná: základní barva stříbrně nebo plavě žlutá; slité žíhání.
Černobíle skvrnitá: základní barva modrošedě kropenatá, větší podíl žlutošedých nebo modrošedých skvrn.
Černá: odstín žluto-, hnědo- nebo modročerný.
Modrá: žlutomodrá nebo černomodrá barva.

 

TĚŽKÉ VADY
Povaha:
bázlivost.
Čelisti / zuby:
klešťový skus
Oči:
ektropium, entropium.
Ocas:

 

vrozeně zlomený ocas.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:
Povaha:
Agresivita, kousání ze strachu
Nos:
Játrově zbarvený, rozštěp nosu
Čelisti / zuby:
předkus, podkus, zkřížený skus
Barvy:
žluté a žíhané dogy s bílou lysinkou, bílým obojkem, bílými tlapami nebo "punčochami" a bílou špičkou ocasu. Modré dogy s bílou lysinkou, bílým obojkem, bílými "punčochami" nebo bílou špičkou ocasu. U černobíle skvrnitých dog: bílá barva bez černých skvrn (albíni) stejně jako hluché dogy; takzvaní porcelánoví tygři (kteří mají převážně modré, šedé, žluté nebo žíhané skvrny); takzvaní šedí tygři (ti mají černé skvrny s šedou základní barvou).
POZN.: Psi musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná do šourku.